Zelená krytina nevypadá dobře, ale to není ten hlavní problém. Mech drží vlhkost a lišejník tašky pomalu leptá - a čím déle to necháte, tím dráž to vyjde.
Mech na střeše bývá první věc, kterou lidé řeší, až když ho vidí ze silnice - tmavě zelený pás na severní straně, který kazí dojem z jinak pěkného domu. Skoro nikdo si přitom neuvědomí, že pod tou zelenou vrstvou se něco odehrává i s taškou samotnou, a že čím déle mech zůstane, tím víc práce a peněz to bude stát napravit.
Mech a lišejník potřebují ke svému růstu hlavně jedno - vlhkost, která na povrchu zůstává dlouho. Nejčastěji je proto najdete na:
Nejde přitom o nic, co byste udělali špatně - je to prostě fyzika a mikroklima konkrétní střechy. Jakmile se spory jednou uchytí, samy od sebe nezmizí, jen přibývají.
Mech funguje jako houba - nasákne vodu a drží ji na povrchu tašky mnohem déle, než by tam za normálních okolností byla. To má dva důsledky. Prvním je, že pod vrstvou mechu se drží vlhko, ve kterém se dál daří řasám a plísni. Druhým, a horším, je to, co se stane v zimě: voda nasátá do mechu a pod ním zmrzne, roztáhne se a taška praská. Mikrotrhliny, které vzniknou tenhle rok, se příští zimu prohloubí znovu - je to postupný proces, který jde vidět až ve chvíli, kdy začne zatékat.
Odumřelý mech se navíc splavuje do okapů a svodů, kde se hromadí a ucpává je. Voda pak teče, kam nemá - na podbití střechy a do konstrukce krovu, místo do dešťové kanalizace nebo nádrže.
Zatímco mech je měkký, vlhký a rychle rostoucí, lišejník je jeho pomalejší a houževnatější příbuzný - drží se na krytině roky, často jako šedozelené skvrny, které vypadají skoro jako součást povrchu. Rozdíl není jen v tempu růstu. Lišejníky při svém metabolismu produkují slabé kyseliny, kterými leptají povrch tašky, na němž rostou. U betonové tašky to postupně narušuje povrchovou vrstvu, u pálené tašky se poškození projeví jako drobné důlky a zvětrání glazury.
Právě proto lišejník nedoporučujeme nechávat „ještě rok" - čím déle na krytině je, tím hlouběji stihne zasáhnout, a to už čištění nevrátí zpátky.
Střechu čistíme vysokým tlakem. Na rozdíl od fasády, kde tlak škodí a jedeme metodou Soft Wash, krytina tlak snese - pokud ho vede někdo, kdo ví, jak silně a pod jakým úhlem. Chemii na střechu nedáváme: dešťová voda ze střechy běžně končí v nádržích na zálivku zahrady, a chemický zbytek by se tak dostal přímo na rostliny. Umění není se tlaku vyhnout, ale vést ho tak, aby se taška nehnula a nezateklo pod ni.
Zvlášť opatrní jsme u starších eternitových střech - eternit vyrobený zhruba do roku 2003 může obsahovat azbest, a ten se nesmí rozprašovat do okolí ani mechanicky narušovat. Takovou střechu nečistíme a doporučíme specializovanou firmu. Podrobný rozsah služby i typy krytin, se kterými pracujeme, najdete na stránce čištění střech.
Čištění střechy od mechu vychází od 165 Kč/m² bez impregnace, podle typu krytiny, sklonu a přístupu. Přesnou cenu spočítáme zdarma do 24 hodin z fotek nebo při obhlídce. Impregnaci doporučujeme udělat rovnou po vyčištění - vyjde levněji než platit za dvě samostatné návštěvy a hlavně prodlouží, jak dlouho střecha zůstane čistá.
| S impregnací | Bez impregnace | |
|---|---|---|
| Jak dlouho vydrží čisté | zhruba 5 let | rok, maximálně dva |
| Záruka | 5 let | - |
| Ochrana proti vlhkosti | Ano, hydrofobní - voda stéká, povrch rychle osychá | Ne, mech a lišejník mají znovu čas se uchytit |
Mech na krytině drží vlhkost a pod ním roste řasa. Lišejníky navíc leptají tašky kyselinami, které samy produkují - poškození jde do hloubky materiálu, ne jen po povrchu.
Vysokým tlakem, chemii na střechu nedáváme. Tlak vedeme podle krytiny - betonová taška snese víc, pálená je křehká, jde se opatrně, aby se taška nehnula a nezateklo pod ni.
Orientačně od 165 Kč/m² bez impregnace. S hydrofobní impregnací dáváme na výsledek záruku 5 let, bez impregnace mech znovu obroste za rok, maximálně dva.
Zdarma a nezávazně. Cenu spočítáme do 24 h z fotek a map - a ta pak platí.
